pátek 25. dubna 2008

Kuřímor ostrouhaného v ptysáně a čmýru

Jestliže má někdo pojem, tak se to se šeredně mýlí.
Já jsem třeba teď byl v Čertkusu a nic jsem z toho neměl. Ano, ano, ano, taky. Čertkus byl totiž celý pru-ho-va-ný, a já měl na sobě samé puntíky. Dílem úmyslně, dílem neomylně, dílem podivuhodně, dílem svízelně a taky dílem okamžiku. Ještě že
jsem měl u sebe svou konvici pracné závady. A tam jsem na straně 427 nalezl příruční dřevec. Jedině tak jsem se ubránil rozlíceným pfruhům, které si umanuly, že mne skartují. Puntíky se samozřejmě nenechaly z tak zajímavého souboje vyšachovat, proto vytáhly šachy a začaly ša-cho-vat. To mi dalo rozum do hrsti místo vrabce, že to pruhy vyvedlo z míry,
ovšem nečekal jsem už, že by do. Takhle mne čít!
Protože nemohly do-pus-tit rybníku, aby se poštverečkovaly, poslali na mne pruh plný.
Ano, přesně tak, vám bych přece nelhal,PL-NÝ! Málem mne sice srazila z haptáku lama, ale ustál jsem to a tak jsem šel tvořit důmyslně kulaté kruhy, po-chopitelně že ne latinsky.
Összetevök tárolja magyarország felrázni után hütve narancslésürítmény, jak říká můj děd, he, on je to totiž praděd ze spíže (srandičky, jó, moudrost). Ve volném překladu to znamená něco jako:
Jestliže je maďarský kropáč řádně uva-ře-ný, nemůže si pak pastiňák stěžovat, že bruto balónu odešel komínem, aniž by řekl pfrů, že makovice porouchal Ekloboučnické povedení, a konečně ani nemůže říct, že si pokládá na reputaci, protože ta už dávno klokotá.
Nýbrž kupodivu a alébrž kuře kráklo, odkašlalo si a zapředlo rozhovor s tuber-ku-lózou. Poté co zatočilo mlýnek se učeně zeptalo, jestli to je to samé jako: Kolik třešní, tolik višní. Tak jsem ho praštil po hlavě hrbem a kuře doopravdy počalo lézt po stropě, ačkoliv už mělo být pod drnem na schůzi odborných, esenciálně krbových, žitných lupínků. Ne, kouzelník Žito tentokrát přítomen nebyl.

úterý 15. dubna 2008

Netoliko miserikordie literátského kůru

Minulý týden jsem sjížděl svěcenou vodu. Jedl jsem při tom ovocný salát, ovocný čaj, nut cutlet, ovocnou müsli tyčinku, ovocný dort, ovocné torrtillly, ovocný globus, ovocnou ženetku, ovocný kbelík, ovocný Bedřich, ovocný ro-to-ped, ovocné koleso, ovocné lahbello (nikdo ne-lí-bá lépe, přesto jsem jej spocíval), ovocný šmytec, ovocný 2-methyl-buta-1,3-dien v šumivých tabletkách, ovocnou emo-hop! žiletku, ovocný kotoul et cétérá...
Ano, hádáte, mám rád ovoce!!! Ano, hádáte, nut cutlet tam nepatří!!! Svině, vloudila se mi do mého.
Víte, že cibetka Poooh? Ano, ano, ano, kaktus je dost svízelný. Ej-hle, ejhle, nemohouce píliti slovesnost, někdejší anekdotický optimismus, jaksi neodvratnost sbírky maďarských melodramat, mne velice podnítila. Rondel stále kráčel v šlépějích štrajchpudlíka.
Tuhle mne oslovil vznikající žurnalista Krölrăbudd Skådespelarerfarenheter. Jo jasně, je to Švé-éd. Řekl mi ať s ním jdu na hrad █▄ (elíbí se mi toto pomlčka gra-fic-ké znázornění), šel jsem tedy kročeji. Né že by to bylo ▒▓, ale proto ještě nebudu ono příslovečné Lešno bořit jakožto falešnou představu syllogismu. Přživykoval jsem a
připíjel sobě.
Paní Fortůna mi zidealizuje rysy. Popatřím pak.

sobota 5. dubna 2008

Program systematické kulturní genocidy

Napadá mě, jsem těhotný. Donutila mě k tomu Slepičky. Nedala si říct! Když jsem jí řekl, že nejsem tento level, odbyla mě slovy: "DZZZZZ!" Nemohl jsem protestovat, moc silná bezpečnost hesla...
Esenciální kruciálnost mého stavu byla rigorózně makabrózní. Chtělo se mi zvracet a potřeboval jsem frnknout s ruským uhlákem. Ano, náznak tundry, to je ono...
Tak třeba větička, co?

Douška historická

Dal jsem si pečenou krůtu. Vyjedl jsem vnitřnosti a pak jsem jel... Prostě jsem si sedl dovnitř, vytáhl klíčky vyrobené z kokosu, nastartoval a odjel na nědělní výlet. Zevnitř krůty vypadal svět mnohem krásnější než normálně.
Můj stýc Feďka vždycky říkával: "Podej si Seňku pohrábáčem, nic jiného si NE-ZA-SLOU-ŽÍ!" A měl pravdu... Neopomněl dodat: "Když nemáš PO-HRA-BÁČ, naser si!"
A víte, co jsem udělal?...
Vzal jsem cukřenku a praštil strýce po hlavě. Upadl. Zřejmě zemřel*cepí se*...
Lísa Simpsonová se mnou chodí do třídy...
Onehdy jsem ji řekl: "Kecáš!"
Ona na to: "Jo, jasně!"
No uznejte, vám bych nelhal...
Už se vám stalo, že jste měli měnící oči? Ne, mně ne! Ale viděl jsem občasnkou občanku Pavla Béma. No uznejte, vám bych nelhal. Stopil jsem ji v kotli... Ona na to: "Až tě jednou dostanu do hrobu, umřeš jako."