Pratetě Mogřeně zcela učarovaly lišky. Žije totiž ve skromné čtyřnohé chatrči na styku. A tak radši jaksi vyloupla krakvci oči, aby ji nikdo neviděl. To totiž krakvec, krkavec, krkavec, a to není jenom tak. S tím nejsou hušpásy a sami už dobře evíte, jak to s takovými chodívá. Jenomže krkavec, slovutný to skřivan, neměl voči. Nebo je měl a narazil do páté nohy Mogřeniny přepychové chýše. Tato zaskřehotala invadovala z eobydlí a oloupila nebohéžáka letce o oči. Inu, a jak občas dišputuje i hvězdo-pravec, musil pak šám rád cestovat. Chá! Jak se mluvívá "koľko krajov, toľko obyčajov", neboli řečí mého prástrýce Vědmiljevodník-vízimanó "ahány ház, annyi szkokás".
Jenomže, jak už to jako, co nechtěl, padla Mogřena na lůžko. Hele, když řeknu "na nebi je mrak, kterej vypadá jako Mogřena". Týý, z toho, né? Jasně nám tedy vychází, že Mogřena má dosyta v malíku semafor. A nejen to! I obchodného educha, petlici, a mého věrného kostkovaného cimboru Celistvósze Šněrovághósze. Tedy padla a vstala.
Inu, kladla svojí pozornosti obvzláštní důrazový význam, v duchu rodinéé tradice, k ano...ano, ano. Byvše pamětliva staré rawdy, že neodpadne-li mozol nebo kuří oko v koupeli, netrhejte, neřežte, nestříhejte jej, ale ještě dva nebo tři dny mažte a tato nepříjemná věc vám sama odpadne, vyhodila ze své domácnosti všechen liberální a vlažný tisk, vlka to v rouše beránčím, a nahrazovala jejej. Vědmiljevodník-vízimanó jeleto, jak sám v eprfú dialektu říkával "štere rohe to mělo, hneď se to smotalo do klobička". Je to za pytel, co strašedlo? A hašteřivá stará krůta s metyhlem u dveří přitom vůbec nevěděla, že to řekne. Jo, jasně, ne. A Jož bel v trapě.
Jenomže, jak už to jako, co nechtěl, padla Mogřena na lůžko. Hele, když řeknu "na nebi je mrak, kterej vypadá jako Mogřena". Týý, z toho, né? Jasně nám tedy vychází, že Mogřena má dosyta v malíku semafor. A nejen to! I obchodného educha, petlici, a mého věrného kostkovaného cimboru Celistvósze Šněrovághósze. Tedy padla a vstala.
Inu, kladla svojí pozornosti obvzláštní důrazový význam, v duchu rodinéé tradice, k ano...ano, ano. Byvše pamětliva staré rawdy, že neodpadne-li mozol nebo kuří oko v koupeli, netrhejte, neřežte, nestříhejte jej, ale ještě dva nebo tři dny mažte a tato nepříjemná věc vám sama odpadne, vyhodila ze své domácnosti všechen liberální a vlažný tisk, vlka to v rouše beránčím, a nahrazovala jejej. Vědmiljevodník-vízimanó jeleto, jak sám v eprfú dialektu říkával "štere rohe to mělo, hneď se to smotalo do klobička". Je to za pytel, co strašedlo? A hašteřivá stará krůta s metyhlem u dveří přitom vůbec nevěděla, že to řekne. Jo, jasně, ne. A Jož bel v trapě.
Žádné komentáře:
Okomentovat